Svědomí influencerů na českém Instagramu

Instagram je obrázková síť plná krásných holek, zajímavých destinací, jedinečných životů a pozitivních motivačních myšlenek. Ale. Je to i síť plná marketingu. A kromě toho, že je to obchodní příležitost pro ručně vyráběné produkty, etické potraviny a všechny ty krásný produkty, který jsou výsledkem něčí upřímné snahy, je to taky příležitost pro ty největší korporáty a rychloobrátkové značky k chytře cílené reklamě na relevantní publikum. Tomu se říká influencer marketing a je to oblast, které se věnuji už několik let. Mám za sebou velké kampaně pro globální značky. Adidas, T-Mobile, Coca-Cola, … ale třeba i pro české značky a projekty jako jsou Mooyyy jewelry nebo uskupení českých designérů Showroom. To, jak se ve mně mlátí etika coby marketéra by vydalo na samostatnej článek a upřímně si myslím, že přijde asi dřív, než by měl, protože jsem aktuálně v takovém období přerodu, kdy si sama v sobě upěvňuji názor na celou věc, dnešní článek je ale o něčem jiném – o etice influencerů. A ta má několik rovin, které se pokusím v tomto článku vysvětlit. V článku nezmiňuji žádná jména, protože jsem už tento týden čelila výhružkám, pokud nesmažu jeden ze svých příspěvků na Instagramu. Vy mě znáte a víte, že věta “Tak to koukej smazat… můžeš si tím hodně ublížit!” na mě naplatí. Tak tady to máte rozepsaný, za mě je to téma, o kterém se prostě musí mluvit 🙂

Začíná to u marketérů

Ano, kdyby nebyli marketéři, kteří jsou ochotni dělat kampaně pro neetické značky, tak by se nemuseli sami influenceři (tedy blogeři a celebrity například) rozhodovat o tom, zda kampaň “vzít” či ne. Ale vždycky se najde někdo, kdo si rád vydělá. A etika je bohužel subjektivní a proto ji různí lidé vnímají jinak. Zatímco někomu se zvedá kufr z pomyšlení dělat kampaň pro Agrofert, jiný v tom vidí dobrou příležitost (peníze, zkušenost, whatever). Zatímco někdo by kategoricky odmítl pomáhat globální fashion značce (vždyť přece není jasné, jak vyrábí své oblečení), někdo si řekne “meh, mohlo by to být horší”. A pak jsou tady značky, které se pyšní nálepkami jako je palmový olej, rafinovaný cukr, alkohol, operátor-zloděj… Povaha produktů, majitel společnosti, mechanika výroby… To všechno může být příčinou neetičnosti a v myslích různých lidí je tahle etická rovina relativní. Na čem se ale myslim všichni do jednoho shodneme, že je prostě zlo, jsou tabákové výrobky. Potvrdí vám to i samotní kuřáci…

Jméno růže

Co si budem povídat, tabákový průmysl to měl v poslední době těžké. Postupná omezení prodeje i konzumování cigaret se šíří jako lavina a výrobci cigaret se tak musí pořádne ohánět, aby našli alterantivy. Korporace PM sama potvrzuje, že “cigarety bez kouře” jsou budoucnost (zdroj 1) a šlape do marketingu elektronických nikotinových tyčinek jako blázen. A když dneska chcete něco launchovat, jak to uděláte? Jasně, dáte to influencerům, ti to pěkně vyfotí, udělají z toho cool trend a místo toho, aby pouze kuřáci klasických cigaret přešli na tyhle údajně “méně škodlivé” cigarety, zhlédnou se v tom mladí, možná i děti a začnou kouřit taky. Ale ne klasický cigarety, to smrdí a po škole se nechcete líbat se spolužákem, co smrdí jako popelník, nejsme v devadestákách, dneska se kouří ty cool krásný barevný technologický kouřítka, co vypadají jako perleťový powerbanky. Problém je v tom, že stejně jako když přejmenujete růži, voní pořád stejně, i přejmenovaná elektrická cigareta je prostě pořád cigareta.

50. léta jsou zpět, kouření je zase cool?

Kouření elektronických cigaret je dneska trend. Bohužel. A můžeme si za to sami. Moderátoři, blogerky, celebrity, dokonce i modelky (!) se aktuálně fotí na kolonádě v Karlových Varech s kouřítkem by-the-way elegantně v ruce a doporučují to jako skvělou alternativu ke klasickým cigaretám. Něco vám upřímně povím – s některými z těch lidí jsem dělala kampaně a tuším, kolik si za podobný sponzorovaný příspěvek řeknou a (i když je to POUZE DEDUKCE) jsem přesvědčená o tom, že ZADARMO se s kouřítkem nefotí. Co za to dostávají? Balík peněz? Luxusní ubytování ve Varech? Od každého trochu? Jak jsem zmiňovala ve svém aktuálně vydaném videu, které naleznete zde, podle zákona o regulaci reklamy není povoleno ani SPONZOROVAT JEDINCE za účelem přímé, ale i NĚPŘÍMÉ reklamy na tabákové výrobky a elektronická kouřítka.

Chovají se čeští influenceři v rozporu se zákonem? A co teď?

Promování tabákových výrobků není v České republice mimo specializované prodejny a odborné tiskoviny povoleno. Tečka. Instagram blogerky není odborná publikace ani místo prodeje. Tečka. Elektronická kouřítka škodí zdraví stejným způsobem jako cigarety, více si o tom přečtěte v této studii (zdroj 2). Tečka. V souvislosti s tímto výzkumem jsem se dočetla, že lidi z korporátu PM kontaktovali výzkumníky a vyvíjeli na ně ohledně studie “nátlak na potlačení diskurzu, který by mohl poškodit obchodní zájmy” (zdroj 3). Bohužel moloch globálního korporátu a peníze dokážou hodně, takže investice, které jsou do marketingu, influencer marketingu a třeba aktuálně aktivit v Karlových Varech přebíjí nějaké proti-hlasy. Tímhle článkem a svým videem doufám rozvinu diskusi, která na celou problematiku poukáže.

A co teď? Co z toho ale plyne pro nás obyčejné smrtelníky, jak s tím bojovat? Dala jsem dohromady 6 jednoduchých pravidel, nad kterými bych vás moc chtěla poprosit, abyste se zamysleli:

  1. To, co si kdo dává na Instagram NENÍ jen jeho věc

    Často slýchám věty typu “Je to můj kanál, můžu si tam dávat, co chci.” Ano, můžeš, ale jen do té doby, dokud to neubližuje někomu jinému. A nezákonná reklama na tabákové výrobky ubližuje, tedy alespoň tak to stanoví zákony v České republice. Ačkoli se jedná o soukromě vlastněný kanál, je to veřejný kanál. Stejně jako YouTube reguluje vulgarismy, nenávistný a jinak závadný obsah, i Instagram by měl obsah regulovat. Ale nedělá to. Co s tím?

  2. Nebojte se nahlašovat

    Nahlašovat podvodný, urážlivý nebo jinak nevhodný obsah je sice trochu bonzáctví, ale je to momentálně jediná možnost, jak se s podobnými nelegálními příspěvky vyrovnávat. Sociální sítě jsou pořád hodně nové a regulace ze strany státu přichází postupně. Musíme se tedy regulovat i tak trošku navzájem. A samozřejmě influencery, kteří závadný obsah tvoří na to upozorňovat.

  3. Influenceři nemají recept na pravdu

    Blogerky, celebrity, moderátoři a herci… jsou lidi úplně jako kdokoli jiný. Mají třeba jenom trochu známější obličeje. Jejich sláva ale často nesouvisí s jejich inteligencí, vzděláním či jejich hodnotami. Proto vás prosím – dívejte se kriticky na to, co vám influenceři servírují. Podívejte se kriticky i na tento článek. Pogooglete si VĚROHODNÉ zdroje, pročtěte si názory odborníků. Dívejte se kriticky na vše, co online konzumujete a dělejte vlastní závěry.

  4. Nebojte se zeptat

    Ptejte se influencerů na to, zda je to placená spolupráce. Nebo barterová, i barter je forma ohodnocení. I barter je spolupráce. Ptejte se influencerů, proč s danou značkou spolupracují  a diskutujte s nimi. Slušně!

  5. Označujte reklamu.

    Je jedno, jestli máte 15 nebo 15 000 nebo 150 000 followerů. Vliv na Instagramu, vliv na své okolí, máme všichni. A naše okolí si zalouží vědět, že mu doporučujeme něco byť tomu věříme, ale jsme za to odměňováni doporučovanou značkou. Hahstagy #AD či #spolupráce by tedy měly být zcela automatické, zkuste se nad tím zamyslet a projděte si web www.ferovareklama.cz, třeba vám pomůže v rozhodování.

zdroj 1: https://ekonomika.idnes.cz/rozstrel-diskusni-porad-philip-morris-arpad-konye-iqos-pj6-/ekonomika.aspx?c=A171122_100101_ekonomika_fih

zdroj 2: https://jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/2628970

zdorj 3: https://en.wikipedia.org/wiki/Philip_Morris_International

P. S. Abych zlepšovala i já svou etickou karmu, zde je kompletní seznam značek, se kterými aktuálně spolupracuji (aktualizováno k 7. 7. 2018), budu průběžně aktualizovat