10 ultimátních cestovatelských tipů na (nejen) dlouhé lety

Asi tušíte, že skutečně miluju cestování, ale ono s sebou nese taky plno útrap. Pro mě býval vždy největší strašák dlouhý let, ale také balení. Po svých dvou posledních cestách na Zéland a na Bali jsem dala dohromady sadu 10 tipů, které jsem si i sama na sobě otestovala a mohu říct s kliedem – funguje to, vyzkoušejte to také a budete si cestování mega užívat úplně komplet! Článek jsem ještě proložila fotkami z jednoho krásného rána ve Spojených Arabských emirátech.

Proč tento článek vznikl?

Asi proto, že jako vy všichni, ani já nemám ráda létání.  Jasně, je to nutné zlo, čas strávený v letadle nemá rád asi nikdo, ale já se přiznám, že mých posledních pár letů byla taková loterie, někdy mi to „sedlo“ a uteklo to, jindy pro mě byla každá minuta utrpení, že jsem se rozhodla, že to nemůžu nechávat na náhodě, protože když mi let „nesedne“, trpím pak klidně ještě i několik dní. Například nedávný let L.A. – Heathrow, který trvá 11 hodin byl otřesný, ale ještě horší byl Rio-Dubaj (14 hodin) před dvěma lety, protože jsem byla velmi utahaná po předchozích dvou letech po Brazílii a velkých mezičasech na letištích.

Jak jsem se dočetla v odborné literatuře, únava, se kterou na let nastupujete jeho průběh velmi ovlivňuje a i proto jsem se rozhodla nenechat svůj aktuálně poslední dlouhý let náhodě. Byl to ten nejdelší let, který jsem kdy v životě absolvovala a ještě navíc po 10 hodinách na letišti v Dubaji, což také není zrovna nic příjemného. Nejsem vševěd, proto jsem si dala záležet a progooglila jsem, co jsem mohla. Na základě tipů z internetu a vlastní zkušenosti i mých soukromých nápadů (hihi) jsem pro vás sepsala 10 bodů o tom, jak přežít dlouhý let a obecně si zpříjemnit cestování. Věřím, že vám článek příště vaše cesty za exotikou a dobrodružstvím zpříjemní. Pozornost věnujte hlavně 10. pravidlu, které je můj vlastní vynález a musím říct, že to při několika mých posledních cestách fungovalo na výbornou a ještě lépe, než jsem čekala!

1) Pohodlné oblečení

Na styl se při dlouhých letech kašle, nejlepší je letět ve věcech, které se co nejvíce podobají pyžamu. Něco, co je volné, prodyšné, z přírodních materiálů a můžete to vrstvit. V letadle se mění teplota, může vám být chvíli horko, potom zima a je dobré mít různé vrstvy, které vám umožní flexibilně na změny teplot reagovat. Žádné zipy, knoflíčky, zapomeňte na džíny. Já vždy volím legíny nebo tepláky a nějaké oversized triko či volné šaty. I když to není podle posledních trendů. Nikdy nezapomenu vysoké bavlněné ponožky a boty, které mohu snadno vyzouvat a obouvat, protože co můžete udělat pro komfort svých nohou jako první po nástupu do letadla? Zout se! Vážně. Pokud cítíte, že by to mohlo být vzhledem k vašemu okolí problematické, berte náhradní pár čistých fuseklí! Já jsem si do batůžku přibalila slovenské puntíkované Fusakle z 90% bavlny a posloužily mi báječně! Nezapomeňte ani na teplou čepici, i když letíte do tepla, protože někdy to v letadle fakt fouká a to poslední, co chcete, je nastydlé čelo a dvoutýdenní rýma na vaší dovče po výstupu z letadla (vím o čem mluvím!)

Ideální oblečení do letadla: trikové šaty a vlněná vestička. k tomu legíny a tpelý ponožky a jste krásný!

2) Pijte, pijte, pijte!

Zapomeňte na alkohol, resp. Welcome gin&tonic po nástupu do letadla vás nezabije, ale potom myslete hlavně na dostatek vody. Já jsem si dala pravidlo, že každou hodinu a půl budu pít, napsala jsem si na papírek časy, ve kterých bych se přibližně měla napít a to jsem dodržovala. Ty malinké kelímky s vodou, které vám v letadle dají, jsou úplně nedostačující, proto doporučuji, abyste s sebou vždy měli prázdnou lahvičku s vodou a všude, kde to jde, si ji doplňovali. Na letištích bývá poměrně dost fontáněk s pitnou vodou, na WC také bývá pitná voda a doporučuji si nechat lahvičku naplnit i od letušky v letadle, proč ne, možná bude trochu koukat, ale přece nebudete dehydrovaní. Hodně pít je prostě základ 😉

Pijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nepijte rum. Ale když je u Emirátů zadarmo, dejte si i ten 😀

3) Pravidelně se protahujte

Dřív jsem byla z dlouhých letů tak zpruzelá a nervózní, že jsem třeba při 11hodinovém letu ani jednou nevstala ze sedačky. Chyba. Stejně jako je dobré každou hodinu nebo hodinu a půl pít, totéž je dobré dodržovat u pohybu. Pro vodu ve svých pravidelných intervalech jsem si tak vždy došla k letuškám, takže jsem se zároveň i protáhla. Ve velkých letadlech je navíc vždy prostor u exitů postát, protáhnout nohy v kotnících, zakroužit v kolenou, protáhnout přední stehna a nohy vyklepat. Dělá to plno lidí, tak ani nebudete vypadat moc jako blázni, pokud se stydíte, protáhněte se v soukromí WC (jde to :D)

Jednou za čas se protáhnout vám jenom prospěje

4) Vemte si s sebou napalubu jídlo, se kterým je „zábava“

V mém příručním zavazadle nikdy nechybí gumoví medvídci a když letím sama nebo s někým, půl hodinu času může zabrat zábavička, kdy hádáte, jakou barvu zrovna baštíte. Zabaví vás také třeba loupání pistácií, preclíky v čokoládě, Oreo sušenky nebo vlastně jakýkoli snack, který se dá loupat nebo jíst po částech. Zároveň člověk není odkázaný jen na to, co mu dají v letadle, což je někdy (pokud neletíte zrovna s Emiráty) dost loterie. Príma je i ovoce, které vám dodá vitamíny a refreshne vás, do letadla se hodí jablíčko nebo třeba mandarinky. Z exotiky si ráda do letadla beru mangosteeny, které jsou sladké a dobře se loupou.

5) Pomocníci od pana lékárníka

V lékárně se můžete před letem předzásobit plno věcmi, které vám pobyt na palubě zpříjemní. Říká se, že pomáhá dát si pár hodin před letem acylpirin, který působí proti srážlivosti krve. Já jsem si během letu dala dvakrát aspirin s vitamínem C, který vás nakopne a tak nějak refreshne a utlumí takové to podivné oblbnutí při letu. Samozřejmě může přijít bolest hlavy či zad, proto je dobré mít u sebe třeba Ibalgin či silnější Novalgin a pro chorobné nespavce doporučuji Stilnox. Nezajistí vám 8 hodin spánku, ale ty 4-6 hodin, na které vás uspí vám pak utečou jako lusknutím prstů.

Léky se v letadle „necpěte“ zbytečně, je ale pár malých pomocníků, kteří vám mohou v ppřípadě nouze dost pomoci

6) Kosmetické vychytávky na cesty

Bez čeho už do letadla nenastoupím je hydratační mlha na obličej značky Dermalogica. Je to taková první pomoc při vysušené pleti, která vzduchem v letadle opravdu trpí. Já si během letu i ráda hydratuji ruce nějakým voňavým krémem, člověk se pak cítí méně „olezle“. S sebou také beru hydratační olejíček (třeba tento od značky Dermalogica) nebo voňavý olej na opalování od Bali Body, který ale krásně voní a mám po něm hebkou kůži, že se s ním ráda natírám, i když nejdu na sluníčko.

Hydratujte pleť behěm letu, odmění se vám tím, že nebudete po přistání vypadat jako nateklý pomeranč! Nebo aspoň né tolik… 😀

Na co nezapomeňte je i balzám na rty, já cestuji s melounovým z Body Shopu nebo s ovocnou EOS kuličkou. Pojměte dlouhý let jako takový kosmetický treatment. Když si jednou za dvě hoďky dojdete na toaletu, opláchnete obličej, zhydratujete pleť, promnete ruce krémem a namažete rty balzámem, vylezete nakonec z letadla o 5 let mladší!

Nezapomeňte také, že do příručáku se nesmí brát voňavky větší než 100 ml, já si nosím cestovní 7ml ampulku od Victoria Secret s jednou zmých oblíbených vůní Bombshell. Na konci má kuličku, nikoli stříkátko, takže si s ní můžete decentně potřít oblast kolem krku či uší a nezadusíte tím celé letadlo (třeba před výstupem).

Moje oblíbená 7ml Bombshell od Victoria’s secret.

7) Technologie pro práci i zábavu

Ne vždy je spoleh na integrovaný entertainment systém na palubě. Zažila jsem, že mi displej nefungoval a nebylo kam mě přesadit nebo že nabídka filmů byla bídná. Nepodceňte to a stáhněte si do počítače či tabletu vlastní filmy a seriály. Hlavně u seriálů máte super příležitost konečně omrknout to, o čem jste zatím jen četli „wow facebookové příspěvky“ svých přátel. Nikdo asi nevydrží koukat do displeje x hodin v kuse, pro ty příležitosti doporučuju stáhnout podcasty a audioknihy. Z audioknížek mohu doporučit detektivy Sova a V lese visí anděl, všechny vtipné satiry od Jonase Jonassona (Analfabetka, Stoletý stařík, Zabiják Anders) či povídky Ivana a Davida Krausových „To na tobě doschne“, Pavučinu lží od Dana Browna nebo jeho novinku Počátek (ten byl skvělej!) nebo strašně vtipné zesměšňování Francouzů v knize „Merde! Rok v Paříži“. Jen poslední zmiňovaná má 16 hodin, takže se nudit nebudete, navíc mně se u audioknížek skvěle usíná, takže vám cesta může utéct ještě rychleji 😉 Poslední kniha, kterou jsem teď poslouchala je ještě Malevil, kterou připravil Český rozhlas a je to něco mezi audioknihou a rozhlasovou hrou. Navíc má postapokalyptické téma skvělé herecké (nebo snad dabérské?) výkony tam předvádí české herecké špičky! Pokud nechcete stahovat audioknihy, plno jich je i na Spotify, já tam třeba miluju rozhovory dcera Jana Wericha s tátou úplně o všem  – o založení Osvobozeného divadla, o jeho emigraci do New Yorku, o Hitlerovi, o tom, jak se dal dohromady s Voskovcem a Ježkem. Jmenuje se to „Táto, povídej“ a je to kousek české historie zveřejněný až po pásu komunismu v roce 1989 vyprávěný s něhou a humorem, to vážně musíte slyšet!

Vítek je jeden z mnoha lidí, které jsem nakazila svou láskou k audioknihám. Budete mezi ně taky patřit? 

V letadle také ráda pracuji, je to většinou tak 15 % času, co tam strávím, ale připravit si práci, na kterou potřebujete klid a můžete ji dělat offline, je vždy príma! Co se týče sluchátek, pro integrovaný entertainment systém dostanete, já sama ale cestuji ještě se dvěma svými typy – Air Pods mám na poslech audioknížek, nemají drát, tak se s nimi mohu různě choulit do klubíčka a nerisuju, že se do nich zamotám, ale protože jsou to vlastně „pecky“, vozím s sebou ještě i Marshally (např. z Vemzu), které zase suprově tlumí okolní hluk a nerušeně tak můžu poslouchat hudbu či film.

Pozor si dejte i na to, že ne všechny aerolinky nabízí „zásuvku“ na palubě, pořádná powerbanka se tedy může pořádně hodit. Já si vozím už rok svou magentovou, která je nejen fotogenická, ale i kouzelná – na všech pobočkách T-Mobilu v ČR mi ji vždy vymění na místě za nabitou 😉

8) Cestovní deka/šála a polštářek

I když na dlouhých letech cestovní deku dostanete, já si vždy beru i svoji, často se v letadle hodí dvě – jedna přes záda a ramena a druhá přes nohy a při delším čekání na letišti vám může deka téměř zachránit život. Spíš než deka je to ale asi taková šála nebo pléd, takže se i ve většině destinací potom hodí – právě jako alternativa šály, přehozu, deky, dá se omotat kolem pasu místo sukně apod. Já ještě cestuji se zákrčním polštářkem, který je plyšový a dá se upravit z „účka“ na běžný polštářek, což se také může hodit – sice není tak skladný, jako nafukovací, ale je zase mnohem příjemnější.

9) Aby se řetízky nezašmodrchaly

To je jeden z nejlepších typů, které znám a mám ho od Sandry Kisić, takže posílám dál. Já jsem dřív, aby se mi všechny zlaté řetízky, co chci převézt na dovču, nezašmodrchaly, nosila všechny najednou na krku do letadla. Sice jsem někdy vypadala trochu jako vekslák nebo pouťová dáma, ale spíš se vám to všude motá, zadrhává o šálu, no prostě hrůza. Dát řetízky do separé sáčků nebo krabiček moc od zašmodrchávání nepomáhá, ale oproti tomu jednoduché brčko vyřeší všechny problémy! Stačí řetízek brčkem provlíknout a zapnout a je to!

Obyčejný brčko, ale takových nervů, co vám to může ušetřit!

10) Časový rozvrh aktivit při letu

Na tenhle bod jsem asi nejvíc pyšná, protože je z mé hlavy a ne z Googlu. Přemýšlela jsem totiž nad tím, jak porazit ten psychologický problém 19hodinového letu. A rozdělila jsem si ho na kratší etapy. Možná se vám bude zdád, že už to overthinkuju, taky jsem se tím neřídila na minutu přesně, ale hrozně mi pomohlo mít nějaký časový rámec. Let jsem tedy rozdělila na tři části – na 7, 6 a 6 hodin. Prvních 7 hodin je úvod, kdy se snažím zůstat vzhůru a být aktivní, aby mi to utíkalo kvůli různým kreativním a bdělým činnostem jako je psaní, koukání na film, editování fotek nebo kreslení. Druhá část byla relaxovací, to jsem se snažila co nejvíce spát, aby to pořádně uteklo, protože tento „prostředek“ bývá nejhorší. Spánek mi nedělal problémy i díky tomu, že jsme těch prvních 7 hodin „vydržela“ vzhůru a také, že jsem poslouchala audioknihy, které mi pomáhají vypnout hlavu a usnout. Posledních 6 hodin po mezipřistání v Melbourne už byla v tom celkovém měřítku brnkačka, takže to jsem strávila zase koukáním na filmy, psaním a trochou práce.

To samo o sobě není nic světoborného, ale já jsem si navíc rozdělila let ještě i na kratší časové úseky, resp. jsem si v něm vyznačila časové body, které jsem si hlídala. Bylo to třeba o tom, že každou hodinu a půl se napiju, každé 2 hodiny se jdu projít a případně si odskočit, každé 2 hodiny střídám aktivity, abych to neměla jednotvárné. Musím říct, že jsem to jakž takž dodržovala a dost mi to pomohlo se z letu „nezcvoknout,“ často je totiž dobré si to „nadiktovat“ než čekat, o co si tělo zmatené letem a změnou časových zón řekne, protože si často řekne až pozdě. Vše jsem si tedy rozepsala a nastavila jsem si budíky v telefonu dle toho, jak jsem chtěla aktivity střídat. Pozor, budík je potřeba nastavit, aby jen vibroval a neřval na celé letadlo každou hodinu 😉

To už je ode mě k létání a cestování vše, napište mi tady do komentářů nebo na Instagramu, zda jste nějaké tipy vyzkoušeli a případně i přidejte svoje.

Mějte se krásně,

vaše Aki