Vše, co potřebujete vědět, než poběžíte SpartanRace SPRINT

Třetí letošní SpartanRace je za mnou. Proč jsem se vůbec rozhodla Spartany běhat, se dočetete v rozhovoru se mnou tady a jaký byl první Spartan a jak jsem se na něj připravovala já se dočtete v mém článku zde. Tento článek bych ale chtěla věnovat těm, kdo už se rozhodli, že závod poběží a podělit se s vámi o praktické rady před závodem a i o to, jak to vlastně v den závodu celé je. Já jsem se něco z toho dozvěděla od známých, na něco jsem si zase musela přijít sama a vám třeba pomůže, když to tady celé sepíšu.  Tady máte 8 věcí, které byste měli před startem vědět a zvážit. 

1. Čas startovní vlny

Pokud se hlásíte na SpartanRace SPRINT poprvé, doporučuji běžet v nějaké pozdější vlně, když už neběží ti nejambicióznější závodníci, co běží na čas, ale ti, co to běží v klidu a pro radost. Nebudete tak vy sami nikoho zdržovat (hihi) a zároveň tlak na vás bude menší a zároveň si můžete více pomáhat, protože nikod nehoní každou minutu 🙂 Nebo tak mi to aspoň přijde.

2. Sám nebo ve skupině?

Už při prvním závodě jsem si všimla toho, že se na startovišti vyskytuje plno skupin, které mají „stejnokroj“ – někdy jsou týmy sladěné barevně, jindy mají speciálně vyrobená trička i se jmény skupiny nebo závodníka. Často mají závodníci i trika s vtipnými nápisy a dělají si legraci z burpees (všemi závodníky nenáviděné angličáky) apod. Určitě je dobré na závod vyrazit v partě, protože registracemi, rozvičkou a vším balastem kolem projdete s kamarády. A co pak při běhu? Je dobré si to říct dopředu. Mně se stalo dvakrát, že jsem vyběhla s kamarády a byli jsme domluveni, že každý poběžíme dle svých možností. Někdy se třeba větší parta roztrhá na měnší skupiny po 3 lidech hned po startu a třeba se i menší skupinka rozdělí za půlkou, protě, jak to vyjde. Já jsem své první dva závody (SPRINT v Nitře a SUPER v Maďarsku) dobíhala „sama“ protože mi ta rychlejší část skupiny utekla a naopak jsem s tou o kapku pomalejší nechtěla chladnout. Což je pro všechny úplně OK, jen si to musíte dopředu domluvit, abyste byli na stejné vlně. Poslední SPRINT byl jiný. Před tím jsme se s holkami, se kterými jsem běžela v rámci týmu #ZANORMALNIHOLKY, domluvily, že spolu budeme po celý závod. Běžely jsme jako TÝM a chtěly jsme si 100% pomáhat. Měly jsme úžasné tempo a zdaleka jsme se neflákaly, ale zbyly nám i síly na to si navzájem pomáhat a to bylo prostě nádherný a strašně fajn.

3. Jaké jsou ideální boty na Spartana?

Při SpartanRace je strašně důležitá obuv. Často se běží loukami, lesy, udusanou trávou a uklouzaným bahnem a na překážkách se často musíte škrábat po bahnitém břehu nebo šikmé ploše nahoru. To nejde v botách s hladkou podrážkou. Já běhám závody v botách přímo ze Spartanské edice, které mají dokonalou podrážku právě pro tyhle situace, protože jsou takzvaně „all terrain“.

4. Oblečení – v čem se bude běžet nejlépe?

Co se týče oblečení – tak samozřejmě to musí být podle počasí, ale já vždy beru dlouhé legíny (kvůli přelézání dřevěných stěn, broděním vodou mezi kameny apod.) a kompersní triko s dlouhým rukávem. Dobře se v tom pohybuje i plave, nenasakuje to moc vodou, zkrátka ideální sada ze spartanské edice. Co je taky moc moc důležité, jsou rukavice, bez těch se podle mě závod vlastně běžet nedá, už jen kvůli tomu, že burpees děláte na nejrůznějších nepříjemných površích a potřebujete přeskakovat různé stěny a překážky a odrážet se od rukou nebo tahat pytle s pískem 🙂 Spartanskou edici tedy mohu vřele doporučit! Existuje jak pro holky, tak pro kluky.

Na závodiště si s sebou do batůžku vemte suché věci na přelečení a ručník, protože po závodě hned po zabahněném selfíčku budete myslet na jediné – převlíknout se do suchého. Auta se často parkují ne úplně přímo u trati kvůli velkému počtu návštěníků, takže doporučuji si suché věci vzít spíš s sebou. Celý batůžek si pak můžete nechat v úschovně na závodišti oproti vašemu spartanskému číslu, které máte celou dobu na své čelence 🙂

5. Reverz

Povinnost přivézt s sebou vyplněný a podepsaný reverz je něco, co každého spartanského nováčka vyděsí k smrti. Pasáže o tom, že nikdo neručí za to, že se tam nezmrzačíte nebo nezabijete, nenechají nikoho klidným, takže já doporučuju – samozřejmě přečtěte, podepište a hoďte to za hlavu, protože je to nutný zlo, co vás jenom znervózní, pokud to dovolíte.

6. Jídlo a pití

Doporučuju se pořádně najíst tak 2-3 hodiny před závodem, abyste stihli strávit. Dobrý jen něco výživnýho a plnýho energie. Moje kombo je 2,5 hodiny před kuře a nějaký těstoviny nebo pečivo (protože sacharidy) a půl hodiny před závodem čokoládová tyčinka. Taky se před závodem pořádně napijte, protože na SPRINTu je občerstvovačka jenom jedna a není nic horšího než ukrutná žízeň někde v polích. (Na SpartanRace SUPER mě přepadla strašná žízeň zhruba na 10. km a dost jsem zbytek závodu dalších 6 km trpěla)

7. Co nechat doma?

STRACH! Příjemná nervozita před startem se nevyhne nikomu, já ji cítila i před svým třetím Spartanem, o kterém jsem objektivně věděla, že nemůže být horší než ten šílený SUPER v Maďarsku (hihi), ale také jsem věděla, že v tom nejsem sama (a tím nemyslím jen své kamarády). Na trase se setkáte se spoustou milých a úžasných lidí, kteří vám pomohou a oběcně má celý závodní den opravdu velmi pozitivní a komunitní atmosféru a opravdu se není čeho bát.

8. Každá mince má dvě strany

Abychom zase nebyli jen slepě sluníčkoví – na trase se můžete dostat do zvláštních situací, protože jsme všichni prostě jenom lidi. Na posledním Spartanu v Litovli jsem zaznamenama, jak jedna holčina, závodnice, cizí lidi kolem sebe prudila s tím, že „nedělají anglány dobře“ (mně ne :D), což mi přijde blbý, protože ty angličáky každý dělá hlavně pro sebe a nikdo by neměl špehovat jiné lidi, jak to dělají. Od toho jsou na místě spravedliví dobrovolníci, kteří motivují (pozitivně) a hlídají správnost burpees. No a pak taková legrácka na závěr – občas vidíte nějaký pár, kdy většinou vyčerpané slečny nespokojené s všudy přítomným bahnem za to nadávají svým klukům, co je do toho navezli. Je to asi právě proto, že to ti lidé nedělají pro sebe, ale kvůli někomu jinému, byť mu chtějí udělat radost. Takhle to prostě ale nefunguje, něco takhle náročného musíte dělat sami pro sebe a s upřímným nadšením, nebo vás to semele.

A to je vlastně ideální bod pro zakončení tohoto článku – přihlašte se, pokud vy sami opravdu chcete. Cítit nervozitu a nejistotu je přirozený, ale taky musíte chtít překonat sami sebe a dokázat to SOBĚ, že jste Spartani. Věřím tomu, že každý dokáže cokoli, čemu věří.

Hodně štěstí a pokud vás zajímá něco dalšího ke SpartanRace, napište mi na Instagramu do directu a doufám, že se uvidíme na jaře 2018 v Koutech!

Vaše #SpartanAki